Svitava pramení severozápadně od Svitav u obce Javorník. Teče jižně k Blansku a do Brna se dostává úzkým údolím na okraji Moravského krasu. Její tok je dlouhý přibližně 98 km a plocha povodí měří 1147 km2.
Její cesta Brnem se v porovnání s minulostí naprosto změnila. Stejně jako dnes přitékala Svitava na území města v Obřanech. Po zákrutu v Maloměřicích se větvila do několika ramen s mnoha ostrůvky a dále meandrovitě pokračovala do Husovic, Židenic a Zábrdovic. Odtud tekla po široké rovině podél Křenové ulice na Dornych, kde se spojovala se Svratkou. Ve 13. století byl na Svitavě vybudován říční náhon z důvodu nedostatečného zásobování města vodou. Z tohoto náhonu zůstaly dodnes pouze dva zbytky. První z nich slouží elektrárně a druhou lze nalézt mezi ulicí Křenovou a Dornychem. Důvodem zmizení náhonu byla regulace Svitavy. Dnešní tok na brněnském území je prakticky celý uměle vytvořený. Myšlenka úpravy koryta Svitavy vznikla v roce 1827 a příprava tohoto projektu trvala celých 20 let. V té době totiž leželo na řece mnoho důležitých brněnských továren. Také státní dráha tlačila na obec, protože chtěla stavět trať spojující Brno s Prahou. Původně mělo dojít k úpravě koryta pouze v úseku od Radlasu k ulici Olomoucké, kde Svitava tvořila tři velké zákruty. Nakonec bylo rozhodnuto, že je třeba provést regulaci už od zábrdovického mostu, a dokonce že i soutok s již regulovanou Svratkou bude posunut až k Dolním Heršpicím.
Vlastní stavba trvala tři roky (1848 – 1851), protože byla urychlena kvůli výrobní krizi v roce 1848 a také kvůli vysoké nezaměstnanosti dělnictva a již zmíněné stavby Státní dráhy údolím Svitavy. Podoba Svitavy byla změněna k nepoznání. Koryto bylo prohloubeno, zúženo a ohraničeno strmými břehy. Ale především byl tento přirozeně zvlněný tok lineárně napřímen – původní zákruty a záhyby zcela zmizely. Takzvaná stará Svitava, tedy původní koryto, bylo dočasně zachováno, nakonec však roku 1879 kompletně zasypáno a rozprodáno jako pole. Tato regulace není dle odborníků zcela vydařená – koryto je nedostatečně dimenzované. Jedním z dokladů tohoto soudu byla povodeň 8. února 1946, kdy byla ohrožována až spodní část Modřic. [1]
- Skočit nahoru↑ VASTLOVÁ, Ivana. Řeka jako součást městského života s případovou studií řeky Svratky ve městě Brně. Diplomová práce, Masarykova univerzita
