Brněnská městská jatka byla vybudována na konci 19. století jako součást průmyslové zóny v jižní části města. Areál byl situován na pravém břehu řeky Svitavy na nezastavěných plochách za městem, a to podél nově vznikající ulice Masná. Později došlo k dobudovávání dalších objektů masného průmyslu na protější straně této ulice, mimo jiné i známé Fuchsovy Masné burzy. Součástí areálu je také dnes již veřejná komunikace ulice Porážka. Areál bývalých městských jatek byl funkční ještě v polovině devadesátých let minulého století.
Podzim 2002
Léto 2003
Původní budovy byly postaveny jako symetrické haly s fasádami vyznačujícími se zdobnými detaily, které jsou provedeny ve dvou barvách lícového zdiva a v omítkách. Starší část zástavby představuje původní hlavní výrobní komplex podél ulice Masná a budovy administrativního rázu podél ulice Porážka. Z doby pozdější pocházejí objekty ve východní části areálu podél nábřeží Svitavy. Jedná se především o nejvýraznější objekt celého areálu – velkou halu tržnice, která je zajímavá zejména výškově členěným prostorem a ocelovou nosnou konstrukcí střechy prosvětlenou velkými prosklenými světlíky. Součástí areálu byla rovněž – dnes již z velké části odstraněná – železniční vlečka napojená na stávající železniční trať Brno – Přerov.
V průběhu 20. století si postupná mnohdy necitlivá modernizace provozu jatek vynutila značný objem rekonstrukcí v areálu, který byl díky těmto dodatečným přístavbám zahušťován až na hranici únosnosti. Původní koncept areálu se ve spleti účelových dostaveb, nástaveb, vestaveb i novostaveb zcela rozmělnil. Stejně tak výstavba vlečky na nábřeží Svitavy si vyžádala demolice některých budov a dokonce odbourání východní stěny velké haly tržnice. Areál byl postupně obestavěn ostatními průmyslovými podniky (Mrazírny, Škrobárny) a ulice Masná se stala uzavřenou vnitro-areálovou komunikací. Celý komplex byl izolovaný a stál zcela stranou zájmu.
V 90. letech byla po neúspěšné privatizaci činnost masného průmyslu v Brně zastavena. Areál bývalých městských jatek byl nejdříve pronajímán jako skladiště zboží vietnamských obchodníků, bez zajištění jakékoliv technické údržby budov i přilehlých ploch. Nefunkčními se staly rozvody veškerých technických sítí, a to jak v podzemí, tak i na povrchu, docházelo k havarijním situacím a svévolnému rozebírání staveb a kabelových rozvodů. Bez kontroly také zůstaly veškeré chemické látky sloužící k zajištění chladírenských provozů a původních výrobních procesů. Zcela nefunkční byly kanalizační stoky a jímky zanesené množstvím živočišných tuků a neznámých látek. Postupně byl areál zcela opuštěn.
Po několika letech chátrání a devastace byl areál – na základě rozhodnutí samosprávných orgánů města, do jehož vlastnictví byly pozemky včetně budov převedeny -předán městské společnosti Brněnské komunikace a.s., a to pro účely přesunutí provozu zimní a letní údržby, který byl do té doby v centrální části města na ulici Renneská třída.
Rokem 1998 tak byla zahájena postupná revitalizace území. BKOM se tedy stal novým vlastníkem a s pomocí projektanta, kterým byla Ing. arch. Barbora Jenčková, je realizován záměr dát areálu novou funkci a přitom obnovit a doplnit původní urbanistický záměr. Po odbourání pozdějších, nepůvodních přístaveb a nástaveb jsou opět odhalovány původní objekty. Haly původních stájí, porážek, manipulací a chladíren jsou přestavovány na skladové haly posypového materiálu (soli, písku a drti) pro zimní údržbu městských komunikací.
Původní velká tržnice je využívána jako parkovací stání pro vozidla zimní a letní údržby, další objekty jako sklady mobilní techniky pro letní údržbu, prostory pro výrobu a opravu svislého a vodorovného dopravního značení atp. Budovy původních kanceláří, služebních bytů a zdravotního střediska jsou přebudovány pro účely administrativy podniku, šaten pro zaměstnance a dispečink pohotovostní služby a zimní údržby. Nová úprava a struktura venkovních komunikačních ploch poskytuje prostory potřebné pro manipulaci s těžkou technikou, venkovní odstavné a parkovací plochy i volná úložiště recyklovatelného materiálu a také možnost pro neopomenutelnou obnovu původních stromořadí a zatravněných ploch.
Využívání areálu bylo zahájeno začátkem roku 1999 kolaudací opravené „velké tržnice“ a původní administrativní budovy. Postupně byly v druhé polovině roku 2000 zřízeny prostory pro sklady posypového materiálu, šatny a sociální zařízení pro zaměstnance. V roce 2001 další sklady a dílny pro správu komunikací a v roce 2002 garážová stání pro mobilní techniku. Další hala pro ukládání posypové soli pak byla vytvořena v roce 2003 z původních zcela nefunkčních prostor, dříve využívaných masnou výrobou. Ke skladům posypového materiálu na zimní údržbu brněnských komunikací byly následně v roce 2004 vybudovány mechanické násypníky s dopravními pásy řízené centrálním pultem pro zabezpečení rychlého a operativního výjezdu vozidel zimní údržby a také neveřejná stanice pohonných hmot.
V roce 2004 došlo k rekonstrukci administrativních a skladových prostor v budovách na ulici Porážka. Součástí těchto prací byla i obnova fasád – očištěním původního lícového zdiva pískováním, čímž objekty získaly po téměř 100 letech svoji dřívější podobu. Snažili jsme se, abychom (BKOM) jako nový majitel a uživatel areálu při rekonstrukci a opravách staveb respektovali hodnotu původních objektů i přes to, že opravy nebyly vždy jednoduché. Nutno také zdůraznit výraznou pomoc Statutárního města Brna, které se podílelo na financování oprav areálu i přístup pracovníků památkové péče Magistrátu města Brna a stavebního Úřadu městské části Brno – Jih, kteří postupné kroky vedoucí k revitalizaci tohoto areálu podporovali.
V polovině roku 2012 byl prodán objekt vodárny s přilehlou budovou firmě Huslík s.r.o., která zde nyní provádí určité stavební úpravy. U těchto staveb došlo v předchozích letech jen k nutným opravám a udržovacím pracím, které zamezily jejich dalšímu chátrání. Objekty tehdy byly vyklizeny a byla provedena výměna poškozených střešních krytin, oprava vnější fasády a střešních svodů. Na některých budovách ještě nejsou úplně dokončeny fasády. Na tyto práce budou využity volné finanční prostředky. Je tedy zcela jasné, že i v budoucnu hodláme o celý areál pečovat a všechny budovy udržovat v takovém stavu, aby nám i nadále sloužily ke spokojenosti a plnily svůj účel. Nejen proto, že zde byly vynaloženy nemalé finanční prostředky, ale prostorse také osvědčil jako velmi vhodný pro všechny nezbytné činnosti vedoucí k zajištění prací provozního úseku naší firmy.
